Kapitola 6
Atari - Drogové doupě
Rozjezd Atari byl mimořádný. Vždyť na konci roku 1972 měla objednávky na několik stovek videoautomatů se hrou Pong a o rok později již na více než 8500! Poptávka sílila a na výrobních linkách byly zavedeny i šestnáctihodinové pracovní směny. Bylo nutno přibírat stále nové a nové zaměstnance. Protože nebylo k montáži nutné speciální vzdělání, přijímal se prakticky kdokoliv, kdo měl o práci zájem: lidé z ulice, místní hippies či motorkáři - a prakticky všichni, koho poslal pracovní úřad. Atari, tato malá firma z Kalifornie, která začínala v roce 1972 s pouhými dvěma zaměstnanci, měla počátkem roku 1973 zaměstnanců osmdesát - konečně v dobách na vrcholu své slávy (na počátku osmdesátých let) zaměstnávala celosvětově přes 10 tisíc lidí...
Mimo jiné, byl jedním z první stovky zaměstnanců Atari i pan Steve Jobs - později, spolu se Steve Wozniakem, znám též jako konstruktér počítačů Apple a 1. dubna 1976 též spoluzakladatel firmy Apple Computer. Steve Jobs nastoupil k Atari v roce 1974 - poté, co předčasně ukončil studia na vysoké škole. K těmto dvěma lidem se váže u Atari tato zajímavá historka:
Steve Jobs byl zvláštní chlapík, tehdy sociálně méně chápavý a vegetarián se ztřeštěnými nápady, kterému nebylo proti mysli podrazit ani svého nejlepšího přítele. Pro Atari tehdy vymyslel videohru Breakout (ze které později vznikl i dodnes známý a populární Arkanoid). Historka se týká právě této hry: Jednou na jaře roku 1976 ho Bushnell pověřil vylepšením videohry a nabídnul mu, že za každý ušetřený integrovaný obvod obdrží odměnu 100 dolarů. Jobs nelenil, ihned požádal o výpomoc svého přítele Steve Wozniaka (ten tehdy pracoval u Hawlett-Packard) a slíbil se s ním rozdělit o odměnu. Za úspěšné a včasné splnění úkolu (ušetřili 50 integrovaných obvodů z 80-ti) pak dostal Jobs od Bushnella 5000 USD. Celou odměnu vybral, Wozniakovi (který měl hlavní podíl na úspěšném dokončení) ale oznámil, že dostali celkem 700 dolarů a dal mu "spravedlivou půlku" - 350 dolarů! Zbytek si ponechal... Trvalo několik let, než se Wozniak dozvěděl celou pravdu - a je třeba konstatovat, že to jen uspíšilo jeho odchod od Apple. (Mimochodem, Steve Jobs zůstal u Apple dodnes, a je to prosperující firma.)
Atari vůbec pěstovala zvláštní druh firemní kultury, jenž ani tehdy nebyla (a už vůbec) zcela obvyklá. Jistě k tomu přispělo i věkové složení lidí ve firmě - zaměstnanci, a to včetně vedení, nebyli totiž příliš staří. Platilo tam pravidlo: "Pracovat chytře - ne tvrdě!" Atmosféra ve firmě byla všeobecně velmi uvolněná. Projevovalo se to třeba tak, že v pátek si zaměstnanci pořádali pravidelné pivní párty a mohli hrát zadarmo i své oblíbené hry. Management a inženýři firmy měli obvykle dvou až třídenní výjezdní diskusní zasedání, kdy se záležitosti firmy projednávaly ve vířivé lázni, uprostřed marihuanového kouře a v obklopení alkoholem. Pověstné byly také časté divoké večírky v Atari poradním středisku v Grass Valley. Další neobvyklostí bylo, že se vedení firmy Atari při styku se svými obchodními partnery, často k jejich velkým rozpakům, běžně objevovalo v tričkách, džínách a teniskách (což bylo jejich běžné oblečení) a všeobecně se chovalo dosti ležérně. K tomuto se váže i tato roztomilá historka:
Jednou přišlo navštívit novou továrnu v Los Gatos deset lidí z obchodní společnosti Sears. Vedení Atari je přijalo tak, jak bylo zvyklé - tedy v džínách a teniskách. Návštěva, pochopitelně v "kvádrech", tím byla poněkud konsternována a to ještě více poté, co spatřila Bushnella a jeho kolegy, jak se vozí v prázdných bednách po transportéru výrobní linky. Vedení Atari si jejich rozpaků pochopitelně všimlo, a jelikož mělo zájem na dobrém vztahu, tak se na večeři raději převléklo do formálních obleků. Když se večer znovu se zástupci Sears setkali, zjistili, že si role vyměnili - návštěva, aby neurazila, se na večeři převlékla do neformálních riflí...
Běžně se ve výrobních halách, vývojových dílnách a kancelářích kouřila marihuana a výroba vypadala jako permanentní hippie párty - budovy byly údajně načpělé marihuanou tak, že se obrazně mohl člověk "zkouřit" už jen tím, že jimi procházel. Když byl u Atari vyvinut zvláštní přístroj Video Music (viz kap. 7) a prototyp byl následně předveden zástupcům nám již známým Sears, byli jeho konstruktéři dotázáni, co to vlastně kouřili, že vymysleli tak divnou věc. Jeden z techniků nelenil, sáhl do kapsy, zapálil si a názorně to překvapeným hostům ukázal...
I když se to snažil Bushnell omezit, bylo kouření marihuany problémem firmy dokonce ještě v roce 1977. Ne všichni však byli u Atari spokojeni. Někteří zaměstnanci (zřejmě rozmrzeni nízkým platem) kradli součástky a prodávali je konkurenci. Bushnell jich proto musel pro výstrahu část vyhodit...