Kapitola 13
Počítače řady XE
V listopadu 1984, současně s dokončením vývoje počítačů řady Atari ST, vedení Atari Corp. ohlásilo plány na produkci levných osmibitových počítačů a o dva měsíce později, v lednu 1985, je představilo na Winter Consumer Electronics Show 85' v Las Vegas. Nová řada osmibitových počítačů Atari dostala do vínku označení XE (zkratka z XL Extended) a čtyři představené počítače měly toto označení: Atari 65XE, Atari 65XEM, Atari 65XEP a Atari 130XE. Předběžně byly určeny ceny: 65XE za 119 USD, 65XEM za 159 USD, 65XEP za 399 USD a konečně 130XE za 199 USD.
Nejednalo se však o nějaké převratné novinky, jak by někdo mohl očekávat. Tramiel totiž osmibitům nefandil a nemínil do nich příliš investovat. V podstatě všechny čtyři modely vycházely ze staršího počítače Atari 800XL, tj. s čipovou sadou z roku 1978! V tomto směru tedy Atari pro inovaci svých osmibitů neudělala vůbec nic a vyráběla prakticky stále totéž. "Novinkou" tak byly jen skříňky počítačů ze světle šedého plastu (jejichž design byl stejný jako u počítačů řady Atari ST) a dle uživatelů také výrazně horší klávesnice. Konkurenční Commodore, jenž měla v oblasti osmibitů jiný přístup, naopak v té době přišla s dvouprocesorovým Commodore 128. (Přesto výroba Tramielových počítačů řady XE trvala oficiálně až do roku 1991 - úplně poslední kusy byly vyrobeny ještě v roce 1992 v Číně.)
Atari 65XE byl přímá náhrada za Atari 800XL, v novém šedém kabátě. Mikroprocesor byl tedy opět typu MOS 6502C a velikost paměti RAM byla stále 64 KB - změnou však bylo, že pro její řízení byl použit čip "FREDDY" z počítače Atari 1400XL, a konektor pro cartridge byl přemístěn na zadní stranu počítače. Tam však kupodivu chyběl konektor PBI (Parallel Buss Interface), což bylo uživateli velmi kritizováno. Atari 65XE byl z hlediska software na 100% slučitelný s předchozími modely řady XL, což uživatele naopak potěšilo. Počítač byl prodáván hlavně v USA (televizní norma NTSC), pro evropský trh (televizní norma PAL) se vyráběl mírně upraven pod značkou Atari 800XE. Ten byl navíc vybaven konektorem ECI (Enhanced Cartridge Interface), což byl upravený PBI port z počítačů Atari řady XL. Konektor ECI měl sloužit pro připojení speciálních externích zařízení. (Žádné takové zařízení však Atari bohužel nikdy nevyráběla.)
Atari 65XEM (XE Music computer). Tento počítač je i z dnešního pohledu poměrně zajímavý. Byla to speciální verze počítače Atari 65XE se speciálním osmikanálovým zvukovým čipem AMY pro "sound/voice" syntézu. Počítač měli používat hlavně hudebníci a údajně byly jeho zvukové kvality velmi dobré. Ti, kdo AMY mohli slyšet, mohli potvrdit, že realisticky vytvářel širokou škálu hudebních zvuků. Sériová výroba však nakonec nebyla kvůli problémům s konstrukcí zahájena, neboť u Atari posléze nezůstal žádný inženýr, který se na vývoji původně podílel... (Samotný čip byl později prodán firmě Sight & Sound, nebylo jí však dovoleno jeho komerční využití.)
Atari 65XEP (XE Portable computer) byl pokus o první přenosný počítač firmy Atari. Základ opět vycházel z Atari 65XE, ale tento model byl na první pohled výrazně odlišně proveden. Dominantním dílem byla centrální část s elektronikou, v čele s oddělitelnou klávesnicí, která byla připojena spirálovým kabelem. V centrální části byla kromě elektroniky též vestavěná monochromatická (černo-zelená) obrazovka o úhlopříčce 5" a interní disketová jednotka 720 KB 3.5" (byl to první a poslední 8bitový Atari počítač s touto jednotkou). Napájení počítače mohlo být z baterií nebo z vestavěného síťového zdroje. Nakonec byl postaven jen jeden prototyp, sériová výroba nebyla zahájena.
Atari 130XE. Počítač Atari 130XE byl prakticky stejný jako evropský model Atari 800XE, jen paměť RAM byla rozšířena ze 64 KB na 128 KB. Tento model měl tedy ze všech osmibitových počítačů Atari paměť největší velikosti (byť nešla adresovat přímo). Jako zajímavost lze uvést, že spolu s počítačem Atari 800XE byl tento model dovážen v osmdesátých letech také do tehdejší ČSSR (prostřednictvím PZO Tuzex) a tudíž byly u nás oba poměrně známé a rozšířené. Jako záznamové zařízení jsme nejčastěji používali záznamové magnetofony s českou úpravou zrychleného nahrávání (tzv. systém TURBO 2000). Magnetofony proto, neboť originální disketové jednotky 5.25" Atari u nás tehdy cenou mnohonásobně převyšovaly cenu vlastního počítače - programy a hry jsme tedy měli na kazetách. (Posledním oficiálním tuzemským distributorem produktů firmy Atari, po zániku obchodů PZO Tuzex, byla v devadesátých letech firma JRC z Prahy.)
Také pro počítače řady XE společnost Atari vyvinula a vyráběla celou řadu originálních periférií (v obdobném designu jako počítače) jako např.: záznamové magnetofony, disketové jednotky 5.25", různé tiskárny, joysticky, cartridge, světelnou pistoli, modem či grafickou kartu 80 znaků. Monitory však v nabídce k osmibitům chyběly, byť byla v lednu 1985 slíbena výroba dvou modelů - barevného a monochromatického, oba s obrazovkou 12". (Ostatně ale Atari nevyráběla monitory pro osmibity ani nikdy dříve...)
Nové osmibitové počítače firmy Atari byly tedy počátkem roku 1985 na světě, ale již v dubnu téhož roku ji donutily finanční potíže propustit více ze svých zaměstnanců. Zbývajícím zaměstnancům byl k jejich "velké radosti" snížen plat o 20%. Staronovému Atari se tedy prozatím příliš dobře nevedlo...
"A New Angle on Personal Computing."